Tento úryvek byl vybrán z autorského semináře SYSTÉM SPÁSY A HARMONICKÉHO ROZVOJE – ŘÍZENÍ PROSTŘEDNICTVÍM FRÁZÍ ze dne 14. května 2002

…Posluchač: Mám dotaz ohledně toho předchozího… Tak nějak jsem se ptal, ale teď jsem si uvědomil, že jsou zapotřebí další podrobnosti: co je to koncentrace a jak používat koncentrace na každý den? To znamená, že v knize „Vzkříšení a věčný život“ jsou uvedeny koncentrace na každý den. To znamená, požadovaný čas, držení těla, oči jsou zavřené, otevřené, co si myslet a jaký je princip koncentrace, co probíhá s člověkem v okamžiku, když se koncentruje na tato čísla?

G.P.Grabovoj: Takže, doporučený čas pro koncentraci – domnívám se, že by se měla dělat, pokud bereme v úvahu například hledisko moskevského času, pak obecně všem doporučuji v podstatě provádět koncentraci úsilím vůle (zatímco používám pouze slovo „koncentrace“ v rozsahu jakoby chápání nějakých odstínů tohoto slova) právě zejména s cílem odvrácení možné globální katastrofy.
Navrhuji to dělat například ve větší míře pravidelně od 22:00 do 23:00 moskevského času. Ale je nutné se tím zabývat od 22:00 do 22:05, to znamená pět minut se tím zabývat jakoby speciálně a navíc od 10:00 ráno do 10:05, to znamená pět minut ráno a pět minut večer.
Domnívám se, že v okamžiku takové koncentrace není nutné zavírat oči. Pokud máte čas a příležitosti porovnat, řízení se zavřenýma a otevřenýma očima, můžete to pro sebe individuálně udělat, ale pokud je to možné, mějte na paměti, že existují takové principy řízení, že potřebujete často dělat řízení, ale zároveň vést nějakou konverzaci. To znamená, že je nejlepší, být schopen udělat obojí na tolik, kolik potřebujete.

V tomto případě zahrnuje pojem koncentrace, pokud koncentrace na každý den znamenají použití metod, jako je například v knize „Vzkříšení a věčný život“ – pak zde hovoříme o pojmu koncentrace vzhledem k tomu, že člověk odečítá text a přijímá z textu logické řízení, jako by ve větší míře duchovní řízení. Koncentrace – to je především jako běžná koncentrace na text. To znamená, že abyste porozuměli, musíte se na text koncentrovat, přečíst ho a porozumět mu, jakoby přijmout tento řídící smysl. Koncentrace spočívá pouze v tom, že se odečítá text.
Pokud mluvíme o číslech na každý den, pak se koncentrací rozumí nejjednodušší věc: prvním krokem je jednoduše zaměřit pozornost – jakoby v obvyklém smyslu se soustředit na čísla, to znamená jednoduše se na ně dívat a nic jiného nedělat. To je takové nejjednodušší použití.
Respektive složitější technologie koncentrace, které předpokládají vyčlenění například řídicí sféry, tedy vyčlenění sféry samotné, převod informace sféry a nakonec koncentraci na tuto sféru. To znamená, že čísla jsou převedena na určitý svit a pak se člověk po nějakou dobu koncentruje na tuto sféru, to znamená, drží v oblasti své pozornosti, myšlenkové pozornosti. A to je vše.

To znamená, že účinek na člověka je dán tím, že do mého řízení je založeno makrořízení, to znamená, že člověk se podílí například na systému odvrácení možné globální katastrofy, a tím se nachází na spolehlivější, na nejspolehlivější pozici ve vztahu k vnější realitě. Ve skutečnosti tedy zabránění možné globální katastrofě – to je, myslím, maximálně správný postoj, protože to, co existuje ve skutečnosti – minimálně to musí být vzato v úvahu. Jakoby zaujímá správný postoj: za prvé tím, že svět lze považovat za systém optických, nu světelných systémů uspořádání, počínaje od mikroúrovně, v zásadě tedy si pro sebe vybírá optimální postoj. A tento stav – to je již zlepšení z hlediska jakoby reálného zlepšení. Zároveň samozřejmě, pokud mluvíme o tom, že koná další činnosti, že také dělá řízení, ale řízení, kde je pozitivní informace, získává systém, kde je, řekněme nějaké dobro, nějaká pozitivní činnost a člověk vždy totéž dostane pro sebe. Tedy udělal něco lépe, bez toho dostává pro sebe v podstatě jednou tolik, jako by to byl rovnovážný systém. To znamená, že v každém případě dokonce získává regeneraci od činnosti, zkrátka od ideologické činnosti.  A za druhé – dostává také naprosto konkrétní metodiku, například prezentovanou v číselné řadě, která přivádí řešení do konkrétního řízení v souladu s jeho cílem. Tedy jsou tam soustředěny minimálně tři úrovně. To je správnost postoje, druhá – to je skutečné makrořízení a odtud získání, přesněji řečeno, dostatečně koncentrované úrovně, jakoby zpětné, která regeneruje samotného člověka. A třetí – to je přesná technologie řešení, zaprvé jako podle makroúkolu a zadruhé potom i podle toho, že existuje dílčí přesná metodologie. Tedy získává jakoby tři optické impulsy minimálně na jednu činnost. Tudíž zde jsou samozřejmě tyto výhody jasné. Jedině zde je třeba okamžitě pochopit, že patrně každý se postupně k tomuto postoji dostane. Všechno také může záležet na vnímání – samotný princip řízení podle systému makrospásy. Pokud to člověk vnímá jako klidnou harmonickou činnost, pak v zásadě řídí se stejnou účinností, ale zcela klidně, to znamená, že řídí a v jeho událostech je vše sladěné a klidné, harmonické. Ale pokud si představíte logický faktor a převedete ho na úroveň například fyzické reality, tedy co opravdu člověk dělá? Koná tak, aby někde nevybuchla jaderná bomba, aby nedošlo ke globální makrokatastrofě. V důsledku toho působí jako zachránce proti dostatečně vážnému destruktivnímu systému, který má spoustu, spoustu zdrojů obnovování, velký masiv informací. V tom případě je v tomto systému jako bojovník.
A tak jako obyčejný bojovník by měl obecně používat strategii a taktiku. Samozřejmě, vy všichni určitě vyhrajete, ale aby to bylo rychleji a aby takové vítězství bylo všeobecné, v tomto postoji se to ve větší míře podobá jakoby informačnímu boji. Ale informační boj může být doopravdy tvrdší než jakýkoli fyzický boj. A když se nacházíte v tomto bodu vnímání, tehdy je to boj.
Ale samotný člověk, který provádí řízení, si musí zvolit bod vnímání – co v danou chvíli potřebuje? Je třeba mít postoj bojujícího – předpokládejme, že není žádný problém, tuto pozici lze zaujmout a pak využít zejména technologii souboje. Ale souboj je docela zvláštní. Po celou dobu musíte dělat intelektuální řízení, protože úkolem je zachránit protivníka v podmínkách, kdy v podstatě on nemá pravidla. A protože cílem je věčná obnova, to znamená, že je nutné protivníkovi vytvořit podmínky pro harmonický rozvoj, a to je poměrně inteligentní systém. To znamená, přemýšlet jak za protivníka, tak i o své pozici a zároveň zajišťovat druhé straně příznivější rozvoj. To znamená, že formálně je to vlastně takový typ boje.

Ale samozřejmě, pokud mluvíme o tom, že v důsledku nějakého informačního boje začíná být někde omezována vaše pozice, především svoji pozici braňte prostřednictvím spásy všech – to je makrospása. Pak se ukazuje, že realizace událostí se v pozitivním záměru pro druhou stranu posouvá stejně, jako působí tlak. Ukazuje se, že je to vlastně, přesněji řečeno, stejný boj s jedinou variantou, „ale“ podle technologie věčného života a že druhé straně má být tak jako tak zajištěn systém věčného rozvoje. O tom musíte hned přemýšlet.
Pokud se to nezohlední, pak neřešíme v tom případě v podstatě ideologickou otázku zejména věčného rozvoje. Vždy je třeba se ve skutečnosti pohybovat, je třeba si vždy položit otázku, jestli jste zaujali pozici zejména bojovníka a začínáte konat, no ve skutečnosti řečeno, vést informační válku; pak z hlediska věčného rozvoje – jak pak konat tak, aby někdo, kdo se jakoby domnívá, že… nebo systém… nemusí to být nutně člověk, pokud to jsou jaderné zbraně – to je systém kolektivního vědomí, který tvoří tento systém, a je nutné to udělat tak, aby tato jaderná bomba nebo jaderná elektrárna, která se zdá být užitečná, nevybuchla.
V tom případě je třeba za prvé zajišťovat jakoby logický průběh událostí takovým, jakým především je, tedy ve skutečnosti řečeno, jestli něco nelze radikálně změnit.
Za druhé, je třeba mít na paměti, že zde často není možné dělat některé činnosti, řekněme, zastavit jadernou elektrárnu, protože poskytuje světlo. To znamená, že je stále potřeba přemýšlet o sociálním řešení – buď v tom případě nejprve poskytneme jiné zdroje energie a pak zastavíme jadernou elektrárnu.

No stručně řečeno, bitva spočívá v tom, že často musíte dělat některé sociální technologie – existují přístroje a pokud ne přístroje, pak je ve větší míře lepší větší počet lidí, kteří by znali ideologii makrospásy, makropřístupu a tak dále. Proto je třeba mít na paměti, že samozřejmě to může jako by v morálním smyslu nebo v takovém etickém smyslu také přinést člověku jinou úroveň vnitřního konání ve vztahu k jeho postoji. Zato, řekněme v makro etickém – je tento postoj to, že se člověk přímo podílí na každé události a účastní se jako zachránce, to znamená, že ale stejně existuje poslání, které člověk pociťuje a na kterém stojí. Pak se ukazuje, že tehdy je opravdu svobodný. To znamená, že je důležité, že si člověk klade otázku – co ještě člověk získává z hlediska takové morální úrovně?
V podstatě získává skutečně pravou svobodu v podmínkách nekonečných činností. To znamená, že libovolná činnost může být nekonečná, protože je tvořivě řízena. A zároveň lze regulovat jakékoliv procesy, včetně politických, geofyzikálních a tak dále. To tedy znamená, že je to stále blíže k zákonu Stvořitele o svobodě jednotlivce. Je to taková více filozofická úroveň. Ale ve skutečnosti je to kvůli energii velmi vážná nosná síla, pokud jde o šíření Učení do všech zemí, bez ohledu na národnosti národy světa, atd.

Nu, celkově jsem tak odpověděl. Samozřejmě, čím více tuto situaci analyzujeme, tuto otázku lze nějak upřesnit, lze udělat nějakou finesu, protože pojem koncentrace může být, obecně řečeno, dokonce i pečlivě napsán a rozebrán, doslova pokud jde o rozdíly. Předpokládejme koncentraci na čísla, koncentraci na věty, na slova – jak vůbec vypadá? Co by si měl člověk současně myslet? A tak dále. Můžete to udělat jednoduše – konkrétně pokud jde o koncentrace, můžete popsat tolik, kolik potřebujete – dva nebo tři listy. Zatím jsem vám tak nějak stručně řekl, možná základní stanoviska, které teď potřebujete a která byste mohli nějak předat…