Tato otázka byla položena německými posluchači akademiku G. P. Grabovému na autorském webináři „Přetvoření oblasti vědomí v duchovním rozvoj pro zabezpečení věčného života“, který byl autorem přečten 25. března 2017.
Dr. Grigorij Petrovič Grabovoj mimo jiné říká: „Mohu říci, že v Duši člověka jsou znalosti
o tom, že existuje věčný život. Pokud člověk nezíská tyto znalosti v plné výši, mohou samozřejmě existovat stavy podobné strachu. U člověka, který nezískal v plné míře tyto znalosti o zabezpečení věčného života, mohou vznikat stavy strachu a paniky, nebo jim podobné. Ve skutečnosti to je docela vážný problém, který je zkoumán mnohými vědeckými společnostmi, protože tyto stavy způsobují některé závažné patogenní změny u lidí, a proto samozřejmě by tento problém měl být vyřešen. Jak jsem řekl, když člověk nezvládá získat znalosti o věčném životě – a věčný život se stává stále naléhavějším opatřením v moderní civilizaci, jelikož lidstvo bylo stvořeno pro realizaci věčného života
a v souvislosti s technologickým vývojem mohou vzrůstat různé globální hrozby – pak nastává situace, kdy ideologie stvoření lidstva vstupuje do určitého konfliktu s prostředky vývoje.
Z toho vyplývá, že s vývojem civilizace se tento konflikt zvyšuje díky možnosti globálního zničení. Tento stav také posiluje panické stavy lidí, když lidé pociťují na úrovni Duše svoji misi prostřednictvím realizace věčného života v celém světě, a současně je na ně ještě více vytvářen tlak různými informacemi o navyšujících se prostředcích globálního ničení.“
o tom, že existuje věčný život. Pokud člověk nezíská tyto znalosti v plné výši, mohou samozřejmě existovat stavy podobné strachu. U člověka, který nezískal v plné míře tyto znalosti o zabezpečení věčného života, mohou vznikat stavy strachu a paniky, nebo jim podobné. Ve skutečnosti to je docela vážný problém, který je zkoumán mnohými vědeckými společnostmi, protože tyto stavy způsobují některé závažné patogenní změny u lidí, a proto samozřejmě by tento problém měl být vyřešen. Jak jsem řekl, když člověk nezvládá získat znalosti o věčném životě – a věčný život se stává stále naléhavějším opatřením v moderní civilizaci, jelikož lidstvo bylo stvořeno pro realizaci věčného života
a v souvislosti s technologickým vývojem mohou vzrůstat různé globální hrozby – pak nastává situace, kdy ideologie stvoření lidstva vstupuje do určitého konfliktu s prostředky vývoje.
Z toho vyplývá, že s vývojem civilizace se tento konflikt zvyšuje díky možnosti globálního zničení. Tento stav také posiluje panické stavy lidí, když lidé pociťují na úrovni Duše svoji misi prostřednictvím realizace věčného života v celém světě, a současně je na ně ještě více vytvářen tlak různými informacemi o navyšujících se prostředcích globálního ničení.“
Je zde tedy jedna kategorie lidí, u které vznikají stavy paniky nebo strachu právě
z potenciální celosvětové hrozby, a druhá kategorie lidí, která si uvědomuje, že lidstvo je povinno splnit poslání týkající se zajištění věčného života na celém světě, ale současně tito lidé chápou, že technologičnost prostředků globálního zničení se může zvyšovat. V obou kategoriích lidé samozřejmě cítí své ideologické poslání a snaží se je splnit na úrovni logického uvědomění, na úrovni chápání.
z potenciální celosvětové hrozby, a druhá kategorie lidí, která si uvědomuje, že lidstvo je povinno splnit poslání týkající se zajištění věčného života na celém světě, ale současně tito lidé chápou, že technologičnost prostředků globálního zničení se může zvyšovat. V obou kategoriích lidé samozřejmě cítí své ideologické poslání a snaží se je splnit na úrovni logického uvědomění, na úrovni chápání.
„…Obě dvě kategorie se musí spojit, aby tento problém vyřešily. Ve skutečnosti první kategorie, která dosud nezkoumá na logické úrovni Vědomí, toto poslání ve skutečnosti chápe a vnímá na úrovni Duše, a jak jsem řekl, nakonec i oni dospějí k logické fázi Vědomí. Je třeba, aby ideologie, která je pod Bohem, prostřednictvím překonání stavu panických strachů a realizací věčného života pro všechny současně také zabezpečila normalizaci všech ostatních struktur v sociální úrovni. K tomu je samozřejmě nutné v první řadě uskutečňovat poznatky o věčném životě pro všechny, aby byly samozřejmě odstraněny veškeré panické stavy včetně úzkosti, jelikož ve skutečnosti samotné konání uskutečnění věčného života – to je již čin, který odvrací od stavů paniky nebo strachu. Navíc v tomto konání je mechanismus řízení událostí, aby nevznikaly žádné panické stavy nebo obavy. Podle mého Učení prakticky jakákoliv metoda, každá přednáška, každý webový seminář – to je systém řízení jakékoliv situace, jakékoliv informace s cílem zajistit věčný život. Proto počínaje od číselných řad a dále, kde jsou metody využívající chápání, které jsou založeny na hlubokém a hloubkovém studiu Učení, lze vždy použít řízení pro nezbytnou, obtížnou nebo obyčejnou optimalizaci. A já věřím, že Učení jakož i prostředek normalizace v případě takových stavů paniky nebo obav – to je dobrý nástroj. No a díky konkrétnímu zaměření na zabezpečení věčného života vstoupí do arzenálu způsobů a metod Učení nebo principů Učení vše, co umožňuje zajistit věčný život.“